Tomáš není společenský typ. Jeho minulost a jeho práce ho uzavřely do osamělé smyčky: na zavolání se dostaví do práce, vyčistí domácnost, většinou zcela o samotě, po práci si vyzvedne výplatu a jde domů – čekat na další telefonát. Nejbližšími lidmi jsou sousedé, jejichž hovory jsou slyšet větrací šachtou. S matkou si pouze telefonuje a shodnou se, že se mají fajn. Jeho stereotyp naruší zmatek v jedné z domácností, kde pracuje. Musí se v ní ukrýt a stane nepozorovaným svědkem rodinného života, na hony vzdáleného tomu, jak žije on sám. Z pozorování cizích životů se stane záliba a ze záliby brzy vášeň. Takhle se jednoho dne dostane do bytu krásné Kristíny a jejího pochybného bratra Adama. Rozhodne se porušit své hlavní pravidlo jediné návštěvy a opakovaně se sem vrací.