Rok 1971 byl rokem hudebních inovací a obrody, ke kterým přispěly politické a kulturní převraty. V této bouřlivé době dosahovaly hvězdy nových výšin, na scénu se dostávalo spoustu nových tváří a hranice se posunuly tak jako nikdy dřív.
Neklid 60. let se přelévá do další dekády a hudebníci jako Marvin Gaye a John Lennon se stávají etickým vzorem kultury.
Sly Stone, The Rolling Stones a Jim Morrison se sice stáhnou ze světa, jenže před tvrdými drogami, které jsou čím dál rozšířenější, není úniku.
Po rozpadu Beatles se začnou objevovat nové zvuky a styly, například glam rock Marca Bolana a Alice Coopera.
Carole King a Joni Mitchell rozbijí hranice sexismu a nahrají ikonická alba. Elton John a Lou Reed prozkoumávají hudbu a kulturu homosexuálů.
Amerika se zmítá v rasových nepokojích. Curtis Mayfield, The Last Poets a Gil Scott-Heron skládají hudbu o nastávající revoluci.
Drogy, alkohol a hýření dosáhnou svého ničivého vrcholu, ale Sly Stone, The Rolling Stones a Jim Morrison i přesto natočí některé ze svých nejlepších písní.
James Brown, Ike a Tina Turnerovi a umělci ze Stax Records si tvoří hudbu podle svých pravidel, a to navzdory tomu, že pracují v průmyslu oplývajícím rasismem.
Finále. Reggae a syntezátory jsou na vzestupu a umělci jako Iggy Pop, Lou Reed a Alice Cooper jsou příkladem triumfální kreativity.